Gugong by se přesněji měl překládat jako Starý palác. Byl sídlem dvou dynastií Ming [Mink] a Qin [Čchin]. Zakázaným městem se nazývá, protože po 500 let byl obyčejným smrtelníkům vstup do paláce zakázán.

Palác byl postaven počátkem 15. století, dnešní podoba je převážně z 18. století. Palác za svou existenci mnohokrát vyhořel, naposledy ve 20. letech 20. století, kdy jej pravděpodobně úmyslně zapálili eunuchové aby zakryli prodeje uměleckých předmětů.
Část bohatství paláce se ztratila po pádu císařství v r. 1911 a většinu odvezl Čankajšek z Beijing-u při vpádu Japonců  v r. 1937, beden s poklady byl plný vlak, který  až do roku 1949 putoval s kuomingtangskou vládou aby  po vítězsví Mao Ze Dong-a [Mao Tse Tunk-a] císařsky poklad skončil na Tchai Wanu, kde je i vystaven.

Hlavní brána do Gugong-u je ukončuje severní stranu náměstí Nebeského klidu - Tiananmen [Tchien-an-men], největšího veřejného náměstí na světě. Náměstí je symbolickým středem tradičního vnímání čínského vesmíru.

Severně od Gugong-u je Uhelný vršek - Jingshan [Ťing-šan]. Jde o uměle navršený kopec zeminy ze stavby kanálů, přilehlých umělých jezer a ze stavby Zakázaného města. Na severu je prý proto aby chránil Gugong před přicházejícími zlými duchy (nebo prachem a bouřemi?) přicházejícími ze severu.
Dnes park slouží jako výletní místo a k relaxaci jako jsou ranní cvičení Taiči nebo "vodní" kaligrafii.